8 DŮVODŮ K BIO STRAVOVÁNÍ

Chemické prostředky (pesticidy) se kromě rostlin, dostávají do půdy a tím i do vodních toků a podzemních vod. Odhaduje se, že většina zdrojů vody je jimi kontaminována spolu s těžkými kovy. 

Na našich famách používáme přípravky na bázi přírodních materiálů, např. proti houbovým chorobám rostlin se používá modrá skalice, síra, nebo vápenné mléko. Efektivní je také nasazení dravých organismů, které vychytají nežádoucí škůdce. Např. proti mšicím se používají dravé vosičky, proti sviluškám draví roztoči apod. Dbáme také na to, aby na ekofarmách bylo co nejvíce úkrytů pro přirozeně se vyskytující dravé organismy.

Geneticky modifikované organismy (GMO) se objevily v 90. letech výsledkem genetického inženýrství, které cíleně začalo přenášet geny mezi jednotlivými  organismy. GMO vznikají tak, že se vezmou geny z bakterií, virů, rostlin či zvířat a vloží se speciálním způsobem do jiných organismů, např. sóji či kukuřice a pozmění tak genovou strukturu plodiny.

V praxi to znamená, že když pole „ošetříte“ příslušným postřikem proti plevelům, tak hynou všechny rostliny kromě geneticky modifikovaných organismů. Důsledky konzumace GMO nejsou vědecky zatím probádány. Proto se GMO v ekologickém zemědělství považují za riskantní, a tedy nežádoucí. Používání GMO osiva je v ekologickém zemědělství zakázáno!

Pro ekologické zemědělce je důležité udržet a rozvíjet přirozenou krajinu a živou půdu. V takové krajině má možnost se ukrýt spousta zpěvného ptactva, dravého hmyzu a dalších pomocníků, kteří regulují výskyt škůdců.

Ve zdravé půdě potom rostliny nemají stres z nedostatku živin, rostou v přirozené symbióze s houbami (Mykorhize) a jsou tak odolné proti chorobám i škůdcům. Zemědělec pak nemusí používat žádné chemické postřiky. Díky výskytu žížal a dalších organismů ve zdravé půdě zároveň nedochází k erozi a po dešti se voda dostává do podzemí. Krajina tak nevysychá.

Nákupem zahraniční zemědělské produkce se zvyšuje doprava, spotřeba pohonných hmot, potřeba obalů, velkoskladů i kazivost potravin.

Místní zemědělská produkce podporuje snižování výše uvedeného a především obhospodařuje a oživuje naši půdu. Ekologické hospodaření vyžaduje trochu více lidské práce (např. při pletí) a tím se také vytváří pracovní příležitosti pro lidi z regionu.

Historie ukazuje, že díky intenzivnímu hospodaření, kácení lesů a bezohlednému využívání půdy došlo ke kolapsu většiny velkých civilizací. Dnes je již například jisté, že Mayská civilizace zkolabovala díky zasolení půdy při intenzivním pěstování kukuřice. Podobnou historii má i Starověký Egypt, kde při kácení lesů a zasolení půdy také došlo k pádu slavných civilizací.

Nejdůležitějším cílem ekologického hospodaření považujeme to, že zachováním zdravé půdy a přirozených biotopů v okolí farem chráníme to nejcennější pro budoucí generace.

Ekologické zemědělství zahrnuje zemědělské postupy, které respektují životní prostředí a berou ohled na zdraví lidí. Tyto postupy jsou popsány v Zákoně č.242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a certifikovány podle evropské právní normy. Kontrolní systém vykonává Ministerstvo zemedělství ČR prostřednictvím nezávislých soukromých akreditovaných organizací jako jsou např. AB CERT či KEZ.

Prakticky to probíhá tak, že minimálně jednou ročně jedna z organizací naštíví naše farmy ohlášeně a jednou namátkově. Organizace kontroluje jak na našich farmách hnojíme, jaký je stav půdy a dohlíží také na evidenci zboží. Oproti konvenčním producentům jsou tedy produkce z farem kontrolovány každý rok.

V ekologickém zemědělství rostou plodiny ve zdravé půdě, bez přehnojování dusíkem. Dusík způsobuje, že v rostlinných pletivech je více vody. Proto konvenční plodiny jsou větší, ale méně chutné než bio potraviny. Díky přirozenému růstu je také v bio produkci vyšší obsah stopových prvků, aromatických látek a vitamínů.

Nižší obsah vody v pletivech u bio produktů znamená také lepší skladovatelnost. Brambory, jablka a další produkty nejsou napadeny tak snadno plísněmi. Dalo by se to přirovnat k rozdílu zdravotního stavu mezi člověkem, který má nadváhu a přejídá se a člověkem, který se vyživuje přirozeně. Dusík se v ekologickém zemědělství dostane do půdy v přirozené formě, kompostem či zeleným hnojením. Přihnojování rychle rozpustnými hnojivy je zakázáno. 

Ochrana půdy v ekologickém zemědělství je přirozenou cestou k ochraně vody. Půda totiž obsahuje několikanásobně množství vody než jsou všechny zdroje podzemní vody v republice. Zhruba čtvrtina zemědělské půdy v podstatě připomíná beton – dá se jen stěží využít k hospodaření. Polovina orné půdy v ČR je ohrožena vodní a větrnou erozí. 

Proto ochranu půdy považujeme za mimořádně důležitý úkol. Navíc klimatické změny přináší přívalové srážky, dlouhá suchá období a zvyšuje se průměrná teplota. Všechny tyto faktory přispívají k vysušování krajiny. Asi to ekologickým zemědělstvím nezachráníme, protože bychom museli slušně hospodařit na 100% zemědělské půdy.